O zámku Ostrolov

Zámek Ostrolov

Rozloha: hlavní budova 732 m²+ sýpka 573 m².

Celý objekt se skládá z hlavní budovy zámku s bývalou sýpkou, ohradní zdi s brankou a vjezdovou bránou, ústící do dlážděného nádvoří ,uzavřeného přízemním traktem bývalých hospodářských budov.

Hlavní budova je rozdělena do dvou navazujících částí – obytnou a bývalou sýpku.

Obytná část má 2 podlaží a podkroví, sýpka má 5 podlaží.

Vstupním průčelím budova směřuje k jihu a hlavní vchod je orientován na hlavní komunikaci s návsí .

Lokalizace

Zámek se nachází uprostřed obce Ostrolovský Újezd v Jihočeském kraji, 12 km od Českých Budějovic jihovýchodním směrem. Je situován přímo při hlavní komunikaci vedoucí obcí.

Areál zámku (bývalé tvrze) z druhé poloviny 16.století je významným dokladem drobné šlechtické architektury na jihočeském venkově. Hmota zámku se sýpkou tvoří významnou pohledovou dominantu krajiny Borovanska.

Historie objektu

Zámek byl vystavěn na místě staré tvrze, zbořené v roce 1486. Dnešní renesanční podobu získal mezi lety 1569-72 za Kryštofa Kořenského z Terešova. Roku 1692 byl jeho potomky prodán městu České Budějovice. V roce 1711 pak byla vystavěna sýpka, přiléhající k zámku. V 18. stol. byla v bývalém zámku v 1.patře zřízena jednotřídní škola s bytem učitele, v přízemí byla kancelář a byt lesníka.

Sýpka byla využívána pro zemědělské účely. Škola byla uzavřena v 60. letech 20. století a v roce 1972 skončil i byt hajného.. Od té doby byl objekt prázdný a nevyužívaný vyjma krátkého období jako sklad obchodního domu Prior v Českých Budějovicích.

Po pádu socialismu v roce 1989 zámek na začátku 90.let 20.století zakoupil soukromý vlastník od města České Budějovice za účelem podnikání.

Objekt byl však dále neudržovaný, nový majitel neprováděl řádnou, zákonem nařízenou údržbu objektu a nakonec se rozhodl zámek prodat. Zámek zakoupili v roce 2002 manželé Malinští, kterým se podařilo celý zámek postupně zrekonstruovat.

Stav budovy před rekonstrukcí

Celá budova byla ve značně zanedbaném stavu, který byl způsoben dlouhodobou zásadní neúdržbou.

Objekt neměl žádné oplocení a hospodářský trakt byl těsně před zánikem.

Budova byla bez elektřiny, vody a kanalizace. Dříve tyto přípojky již existovaly, ale během dlouholetého chátrání objektu byly zničeny. Stav zámku byl havarijní.

V důsledku zatékání rozbitou střechou byly vodorovné dřevěné konstrukce napadeny houbou dřevomorkou, jejíž mycelia se nacházela ve všech podlažích budovy. Přízemí a podzemí bylo zaplavováno srážkovou vodou z okolí a kamenné zdivo bylo nasáklé do úrovně cca 1,5 m nad terénem.